Exekuční srážky od 1. 1. 2016

13.01.2016 17:22

Částka životního minima jednotlivce činí podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu v roce 2016 stejně jako v roce 2015 stále 3 410 Kč.

Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel se zvýšila z částky 5 767 Kč (Nařízení vlády č. 327/2014 Sb.) na částku 5 898 Kč (Nařízení vlády 395/2015 Sb.).

Tím se nám mění všechny propočty pro exekuční částky a například nezabavitelná částka ve výši 2/3 z částky 3 410 + 5 767 = 9 177 Kč, což je 6 118 Kč se zvyšuje na 3 410 + 5 898 = 9 268 Kč, což je 6 178,67 Kč.

S účinností od 1. 1. 2016 dochází ke změnám v parametrických údajích při provádění všech srážek ze mzdy. Zvyšuje se nezabavitelná částka, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

 

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

a) ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,

b) z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

 

Nařízením vlády č. 395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení na 5 858 Kč.

 

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení 3  410 + 5 858 = 9 268 Kč.

 

Nejvyšší výše třetin v r. 2016 činí 3 089 Kč. (Výpočet 9 268 – 1 = 9 267, 9 267 : 3 = 3 089 Kč)

a) nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3  z částky 9 268Kč , tj. 6 178,67 Kč.

b) nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼ z částky 6 178,67 Kč, tj. 1 544,67 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

 

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte.

Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto NV se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

 

Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného. Srážky na základě dohody lze podle § 2045 NOZ uzavřít nejvýše do poloviny hrubé mzdy. Při provádění srážky na základě dohody (viz. § 148 odst. 2 zákoníku práce) se musí uplatnit postup dle občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) a poté se ještě výše srážky porovná s polovinou hrubé mzdy. Pokud by bylo možné dle OSŘ zabavit více než polovinu hrubé mzdy, je nutné srážku snížit a provést ji jen do poloviny hrubé mzdy.

 

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.

 

V souladu s § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2016, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2016 (výplatní termín v únoru 2016). 

 

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle ustanovení § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus nelze dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci čj. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11. 5. 2012 započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy povinného. Avšak s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 čj. 1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení § 312 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 52 exekučního řádu.

 

Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 OSŘ a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je daňový bonus postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch takové exekuce srazí celý.

 

Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahuje pořadí, které získaly jednotlivé pohledávky při srážkách ze mzdy dle ustanovení §§ 276 až 302 OSŘ. Bude-li tedy plátci mzdy doručena exekuce dle § 312 OSŘ na daňový bonus, bude srážka daňového bonusu provedena podle tohoto exekučního příkazu neprodleně.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že daňový bonus nelze postihnout exekucí na mzdu, ani při provádění srážek na základě dohody o srážkách ze mzdy. Lze jej však vymoci exekucí dle ustanovení § 312 OSŘ – přikázáním jiné peněžité pohledávky. Obdobně to platí i při ročním zúčtování.

Zdroj: www.ucetni-portal.cz