Politicko - ekonomická sekce Fóra žen - index HDI

08.02.2014 10:25

Když v roce 1990 vydal Rozvojový program OSN (UNDP) první Zprávu o lidském rozvoji, její nejdiskutovanější částí byl ukazatel, který UNDP vytvořil pro srovnávání úrovně rozvoje jednotlivých zemí. Po dlouhou dobu se pro souhrnné hodnocení zemí v rozvoji používaly především ukazatele ekonomické výkonnosti, jako je například hrubý domácí produkt (HDP), přepočtené na osobu. Právě příliš velká pozornost, věnovaná ukazatelům ekonomické aktivity, vedla UNDP k vytvoření indexu lidského rozvoje (HDI) jako souhrnného měřítka rozvoje zemí.

Na jeho vytvoření měl největší zásluhu pákistánský ekonom Mahbub ul Haq, avšak na vývoji se podílel i pozdější nositel Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen. Při zpětném ohlédnutí Sen vzpomínal, že byl nejprve dost skeptický k návrhu Mahbuba ul Haqa vytvořit ukazatel, který má v jednom čísle postihnout tak komplexní proces, jako je rozvoj. I Mahbub ul Haq chápal limity takového ukazatele, avšak měl za to, že dominanci ukazatele hrubého národního produktu (HNP) nepůjde nahradit jakoukoli sadou ukazatelů, že je nutné vytvořit ukazatel „stejné hrubosti jako HNP – jen jedno číslo –, avšak ukazatel, který není tak slepý k sociálním aspektům lidského života, jako je HNP“ (Mahbub ul Haq, citováno dle UNDP, 1999, s. 23). Právě tato idea byla vtělena do nově vytvořeného indexu lidského rozvoje. Ten kromě ekonomické dimenze zahrnoval také aspekty zdraví a vzdělání a relativně jednoduchá metodika převedla tři rozdílné ukazatele do jednoho složeného indexu. HDI se tak stal relativně komplexním, ale zároveň jednoduchým ukazatelem pro posouzení úrovně rozvoje zemí.

Index lidského rozvoje je tedy kompilován z HDP na osobu, úrovně dosaženého vzdělání a očekávané délky života. Agregovány do jednoho čísla indexu jsou konkrétně: průměrná očekávaná délka života při narození, protože tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které ovlivňují lidské zdraví; dále úroveň vzdělanosti stanovená jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně; v neposlední řadě zahrnuje index hmotnou životní úroveň, jež je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD v přepočtu na paritu kupní síly.  

Index počítá již od roku 1990 United Nations Development Programme. Česká republika je řazena mezi vyspělé země s vysokou úrovní lidského rozvoje. Sice ještě nedosahujeme kvality života, jaká je například v Německu a Rakousku, ale jsme před Maďarskem, Polskem i Slovenskem. Maďarsko překonalo hranici mezi vysokou a střední úrovní lidského rozvoje někdy v první polovině 80. a Polsko v první polovině 90. let.

HDI je poměrně dobře korelován s některými ostatními indikátory, mimo jiné také s HDP. Zajímavé je srovnání států podle hodnoty HDP a podle velikosti indexu. Hodnota HDP v podstatě ukazuje, jak je stát bohatý, zatímco hodnota HDI indikuje, do jaké míry je "lidsky rozvinut". To tedy znamená, že země, které mají vyšší HDI než HDP, jsou lidsky rozvinutější, než by odpovídalo jejich bohatství a naopak. Mezi země s vyšším HDI, než by odpovídalo jejich finanční situaci, patří z vyspělých států například Řecko, Španělsko a Finsko, z rozvojových Kostarika a Thajsko. Naopak mezi státy s HDI nižším než je jejich hmotná finanční situace, se řadí především ropné státy, z ostatních například poněkud překvapivě Švýcarsko a Lucembursko.  Co se týče České republiky, tak ta se s HDI=0,87 umístila o něco výše, než by odpovídalo naší hmotné životní úrovni

 

Zde je odkaz na report o HDI z roku 2013  https://hdr.undp.org/sites/default/files/hdr2013_en_summary.pdf, kde je uveden i Gender Inequality Index,

Místní organizace ANO2011 Prostějov

V této rubrice nejsou žádné články.