Půjčka Ukrajině jako hrozba pro ČR?

Kontext:

• V roce 2022 EU půjčila Ukrajině 6 mld €. Tato půjčka byla kryta rozpočtem EU (v rámci External Action Guarantee pod nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - NDICI) a zárukami členských států.
• V prosinci 2022 bylo dosaženo dohody o další makrofinanční pomoci v podobě půjčky ve výši 18 mld €. (vyplácena během roku 2023, na 35 let, s odkladem splatnosti jistiny o 10 let). Tato půjčka už bude zaručena rozpočtem EU, prostřednictvím tzv. headroom (rozdíl mezi maximální možnou výší odvodů členských zemí do rozpočtu EU (1,4% HND) a schválenými platbami z rozpočtu EU). Ručení prostřednictvím headroom není nic nového, bylo využito i pro NGEU. Splátky úroků a administrativních nákladů půjdou z rozpočtu EU (díky navýšeným příspěvkům členských států podle podílu země na HND Unie, tj. 1,57% pro ČR) nebo i z příspěvků donorů (státy mimo EU nebo velké firmy).
• 16. ledna bylo podepsáno mezi Evropskou komisí a Ukrajinou Memorandum o porozumění, které stanoví podmínky, za kterých bude makrofinanční pomoc Ukrajině vyplácena. Již 17. ledna Evropská unie poskytla Ukrajině první splátku půjčky ve výši 3 mld. €.

Reakce na časté mýty:

• ČR rozhodně nebude ručit svým majetkem. Po 10 let Ukrajina nemusí splácet nic, což jí poskytne prostor pro konsolidaci hospodářství po skončení války. Lze očekávat, že v roce 2033 už bude situace na UA stabilizovaná a UA bude schopná splácet. Pokud by po 10 letech UA nezvládala půjčku splácet, EU by použila záruku z rozpočtu EU (skrze headroom). To by znamenalo vyšší odvody členských států do rozpočtu EU (opět s podílem ČR podle podílu na HND). Stejným způsobem dnes ČR ručí např. na půjčky, kterými se financoval nástroj SURE, ze kterého ČR čerpala na program Antivirus.
• ČR bude přispívat na úroky, ale rozhodně nebudou "mastné". Země EU se dohodly, že budou dotovat úroky a adminsitrativní náklady spojené s půjčkou Ukrajině z rozpočtu EU. Kvůli tomu dočasně zvýší své příspěvky do rozpočtu EU Náklad nelze dopředu určit, protože bude záviset na výši úroků v době emise. Každopádně je jisté, že EU si dokáže půjčit levněji než většina členských států. Pro představu, v prosinci 2022 a v lednu 2023 EK emitovala 30-leté dluhopisy pro program NGEU s výnosem 2,5-3 %, ČR emitovala 10-15 leté dluhopisy s výnosem 4,4%).

Další reakce na článek Česká republika bude ručit za ukrajinský dluh soukromým bankám:

• Poválečná rekonstrukce EU a USA je pro ČR spíše příležitostí než fiskálním rizikem. Není pravda, že EU a USA budou muset zaplatit poválečnou rekonstrukci Ukrajiny, což je zrujnuje. Článek srovnává velikost poválečné obnovy UA s Marshallovým plánem velmi zavádějícím způsobem (srovnává hrušky a jablka). Jestliže Marshallův plán představoval 1,2% HDP USA v letech 1948-52, je nutné srovnávat náklady na rekonstrukci Ukrajiny s velikosti HDP hlavních donorů, tedy minimálně EU a USA, nikoli např. s velikostí HDP ČR. Zároveň je nutné náklady srovnávat s HDP v období trvání rekonstrukce, tedy cca 5 let (podobně jako to článek činí u Marshallova plánu). Náklady na rekonstrukci Ukrajiny, odhadované na 479 mld USD, v tomto férovém srovnání budou tvořit odhadem jen 0,2% společného HDP USA a EU v letech 2023-27. Není žádný důvod se domnívat, že by toto mělo ekonomiku EU či USA zruinovat. Náklady na řešení pandemie covid byly podstatně vyšší.

• Navíc poválečná rekonstrukce Ukrajiny nebude rozhodně hrazená pouze z veřejných zdrojů, ale bude se na ní podílet především soukromý sektor. Rekonstrukce Ukrajiny bude naopak velkou příležitostí pro firmy z EU, včetně českých firem, investovat na Ukrajině a profitovat z poválečné obnovy.

• Pomoc EU Ukrajině je součástí koordinovaných snah celého mezinárodního společenství. Článek se snaží navodit dojem, že Mezinárodní měnový program je proti půjčkám a další pomoci Ukrajině. Naopak, IMF je klíčovým hráčem v mezinárodních snahách pomoci Ukrajině finančně a expertízou jak v kritické fázi války, tak při poválečné obnově. IMF poskytlo nouzovou finanční pomoc Ukrajině jako první v březnu 2022. Za celý rok 2022 se jednalo o 2,7 mld USD, navíc IMF zřídil speciální účet (Adminsitered account), skze který členové IMF poskytli Ukrajině dalších 2,8 mld USD. Pro budoucnost připravuje MFF spolu s UA úřady speciální program pro Ukrajinu (Program Monitoring with Board Involvement - PMB), který bude mobilizovat pomoc donorů v následujícím období a eventuelně přejde v plnohodnotný program pomoci MMF.